Ve dnech 5.–6. října 2026 se v Kroměříži uskutečnil již 22. ročník odborné konference Etika v právu, kterou každoročně pořádá Justiční akademie. Letošní ročník s podtitulem „Soudce 24/7“ se zaměřil na profesní a etické nároky kladené na soudce nejen při výkonu jejich funkce, ale také v soukromém životě, veřejném prostoru či po ukončení soudcovské kariéry.
Ústřední otázkou konference bylo, do jaké míry soudcovská role přesahuje hranice výkonu povolání a jak hledat rovnováhu mezi nezávislostí, osobní svobodou a odpovědností za důvěryhodnost justice.
Konferenci zahájil předseda Ústavního soudu Josef Baxa úvodním slovem věnovaným soudcovské roli jako veřejnému závazku. Na něj navázal David Kosař, který otevřel otázku hranic mezi soudcovskou nezávislostí, profesní integritou a soukromým životem soudce.
Významnou pozornost získalo také téma kontinuálního vzdělávání jako součásti soudcovské odpovědnosti. Předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová a ředitelka Justiční akademie Ludmila Vodáková se věnovaly otázkám, kdo a v jakém rozsahu může určovat vzdělávací povinnosti soudců a jak nastavit systém profesního rozvoje, který bude podporovat odbornost, aniž by zasahoval do soudcovské nezávislosti. Diskuse se dotkla také individuálních vzdělávacích plánů a potřeby reagovat na společenské a technologické změny.
První den uzavřel psycholog Pavel Humpolíček příspěvkem o rovnováze mezi profesním a osobním životem. Zaměřil se na dlouhodobou psychickou zátěž soudcovské profese, význam osobních hranic a prevenci vyčerpání jako důležitých předpokladů kvalitního rozhodování a profesní integrity.
Druhý den konference otevřel blok „Soudce ve veřejném prostoru“, v němž Libor Vávra a Tomáš Němeček nabídli soudcovský a mediální pohled na etické hranice veřejného vystupování soudců. Zvláštní pozornost byla věnována sociálním sítím, svobodě projevu a otázce, jak mohou veřejné aktivity soudce ovlivnit důvěru v jeho nestrannost.
Následující diskusní panel „Když se soudcovská role uzavírá“ přinesl pohled na dosud méně diskutovanou etapu soudcovské kariéry – její závěr a období po odchodu z funkce. Osobní zkušenosti nabídly emeritní soudkyně Miluše Došková a Alena Novotná, soudkyně stojící těsně před ukončením své profesní dráhy. Společně s Adélou Dvořákovou a Soňou Novotnou otevřely otázky spojené s odchodem ze soudcovské funkce, dalším profesním uplatněním, předáváním zkušeností mladším generacím i přetrvávající odpovědností za důvěryhodnost justice. Diskuse připomněla, že ukončení výkonu soudcovské funkce nemusí znamenat konec profesního přínosu pro justici.
Závěrečný blok „Soudce s umělou inteligencí“ se zaměřil na možnosti a limity využívání AI v každodenní soudní praxi. Monika Hanych, Miloš Malý a Vojtěch Vomáčka se věnovali praktickému využití nástrojů umělé inteligence, zkušenostem s jejich zaváděním do justice i otázce zachování lidské odpovědnosti za soudní rozhodování. Diskuse se dotkla rovněž nových výzev spojených s podáními vytvářenými pomocí generativní AI.
Významný podíl na úspěchu letošního ročníku měl Pavel Molek, který se nejen s odborným přehledem, pohotovostí a osobitým nadhledem ujal moderování celé konference, ale sehrál také klíčovou roli při přípravě její obsahové koncepce a dramaturgie. Právě díky jeho přispění se podařilo propojit jednotlivá témata do promyšleného celku, který nabídl různé perspektivy na soudcovskou roli a vytvořil prostor pro otevřenou, podnětnou a místy i kritickou diskusi.
Letošní ročník konference Etika v právu připomněl, že soudcovská integrita se neprojevuje pouze v soudní síni. Souvisí také s každodenním jednáním, ochotou dále se vzdělávat, odpovědným vystupováním na veřejnosti, péčí o vlastní profesní kondici i schopností reagovat na nové společenské a technologické výzvy. Právě tyto aspekty jsou zásadní pro dlouhodobé udržení nezávislé, odborně kompetentní a důvěryhodné justice.
