- Základní údaje
Ve dnech 26. a 27. května 2026 se v Kroměříži uskutečnilo 10. rodinněprávní sympozium na téma Děti ve vysoce konfliktním rodinném prostředí.
V rámci přípravy 10. rodinněprávního sympozia uspořádala Justiční akademie kulatý stůl na téma vysoce konfliktních sporů rodičů. Zástupci akademické sféry i praktici, právníci, odborníci z řad sociálních pracovníků, psychologů i psychiatrů jednotně definovali projevy a možné příčiny vzniku konfliktů rodičů, možnosti a limity stávající právní úpravy projednávání a rozhodování takových případů, poukázali též na zásadní dopady medializace věcí na budoucí život dětí.
Ve svých závěrech sympozium představilo inovativní, na vědeckých poznatcích založený přístup ke kategorizaci rodičovských sporů, které podle své povahy rozlišuje na konflikty reaktivní, symetrické a s kontrolní dynamikou a nabízí nástroje pro jejich rozpoznání i pro volbu strategie řízení konfliktu a vedení řízení v konkrétním případě.
Sympozium formulovalo 12 základních tezí a jejich odůvodnění, které se věnují problematice posouzení dynamiky konfliktu rodičů, hodnocení projevů chování rodičů, posouzení míry narušení schopnosti rodičů zajistit dítěti bezpečný a zdravý vývoj, medializaci sporů rodiči i médii, efektivnímu řízení symetrických a reaktivních konfliktů, problematice odmítání rodiče dítětem, výkonu rozhodnutí odnětím dítěte i realizaci participačních práv dítěte a hodnocení postoje dítěte v opatrovnickém řízení. Součástí závěrů sympozia jsou také praktická doporučení, a to jak systémová, tak doporučení ve vztahu k vybraným tezím.
Konfliktu s kontrolní dynamikou, speciálně se zaměřením na domácí násilí, se bude podrobněji věnovat 11. rodinněprávní sympozium.
Závěry rodinněprávních sympozií naleznete na stránkách Justiční akademie:
Rodinněprávní sympozia Justiční akademie
Závěry 10. rodinněprávního sympozia naleznete zde:
- Základní údaje
Dne 20. května 2026 uspořádala Justiční akademie v Justičním areálu Na Míčánkách v Praze závěrečnou konferenci projektu „Soudní dohled jako efektivní nástroj ochrany dětí“, realizovaného v rámci programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Sociální inovace pro budoucnost“ (OPZ+). Konference představila výsledky osmnáctiměsíční spolupráce čtyř pilotních soudů a odborníků z oblasti justice, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb, školství a zdravotnictví.
Projekt se zaměřil na hledání nových možností využití institutu soudního dohledu nad nezletilými dětmi. Jeho cílem bylo ověřit, zda lze soudní dohled využívat nejen jako formální kontrolní nástroj, ale také jako prostředek aktivní podpory změny v situacích, kdy jsou ohroženy děti a jejich rodiny.
Konferenci zahájil ministr spravedlnosti JUDr. Jeroným Tejc, který ocenil dlouhodobou a systematickou práci Justiční akademie v oblasti ochrany ohrožených dětí a význam mezioborové spolupráce při řešení opatrovnických případů. Zdůraznil také potřebu další podpory moderních přístupů v opatrovnické justici, včetně rozvoje role soudních sociálních pracovníků a přípravy legislativních změn podporujících efektivnější spolupráci soudů, OSPOD a dalších odborných profesí.
Ředitelka Justiční akademie Mgr. Ludmila Vodáková ve svém vystoupení poděkovala všem pilotním soudům, mentorům i odborným partnerům za aktivní zapojení do projektu a ochotu hledat nové přístupy při práci s ohroženými dětmi.
- Základní údaje
V Kroměříži se ve dnech 25.–27. března 2026 uskutečnila konference Justice a média 2026, zaměřená na aktuální výzvy komunikace justice s veřejností a médii. Třídenní program propojil odborníky z justice, médií i akademického prostředí a nabídl jak odborné diskuse, tak praktické workshopy zaměřené na rozvoj komunikačních dovedností.
Konference Justice a média 2026 byla určena managementu soudů a státních zastupitelství, tiskovým mluvčím a dalším osobám odpovědným za komunikaci justice směrem k veřejnosti. Program navázal na předchozí ročníky a otevřel témata, která jsou pro současnou justici stále významnější: srozumitelné vysvětlování soudních rozhodnutí, hranice mediální komunikace soudců, odpovědnost při poskytování informací i otázku, jak posilovat důvěru veřejnosti v justici v proměňující se společnosti.
Aktuální témata s mezinárodním přesahem
Odborný program konference se věnoval mimo jiné vztahu justice a médií v měnící se společnosti, problematice SLAPP žalob jako nástroje omezování svobody projevu, ochraně nezávislosti soudní moci nebo právním a etickým limitům veřejné komunikace. Významný mezinárodní rozměr dodalo konferenci online vystoupení estonského soudce Meelise Eerika a soudkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky, Andrey Moravčíkové.
Důraz na praktické dovednosti
Vedle odborných přednášek a diskusních bloků nabídla konference také praktické workshopy. Účastníci se věnovali například simulaci rozhovoru na mikrofon či kameru, vysvětlování soudních rozhodnutí, přípravě tiskové zprávy nebo pravidlům komunikace na sociálních sítích. Samostatný prostor dostala také krizová komunikace s médii a pohled médií na způsob, jakým justice komunikuje s veřejností.
Odborný program konference podpořila silná sestava hostů z oblasti justice, médií i akademické sféry. V průběhu tří dnů vystoupili Martin Lýsek, soudce na olomoucké pobočce krajského soudu Ostrava, prezident Soudcovské Unie Libor Vávra, estonský soudce Meelis Eerik, který se do programu zapojil online, Andrea Moravčíková, soudkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky, Monika Hanych, vedoucí analytického odboru Ústavního soudu, právník Aleš Rozehnal, Petr Malý, tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství, právník, spisovatel a bývalý novinář Tomáš Němeček, redaktor a analytik Petr Dimun, Jan Novotný a Adam Simota z Katedry politologie a sociologie UK, Karolína Bieliková a Lucie Čejková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky MUNI, a také Pavla Kubálková a Jiří Václavek z České televize.
Konferencí provázeli Martin Lýsek a Libor Vávra, kteří se jako moderátoři významně podíleli na jejím odborném rámci i dynamice diskuse.
Komunikace jako součást důvěryhodnosti justice
Letošní ročník konference znovu potvrdil, že komunikace justice není pouze doprovodnou součástí její činnosti, ale jedním z předpokladů její důvěryhodnosti. Otevřená, srozumitelná a profesionální komunikace představuje důležitý nástroj pro posilování důvěry veřejnosti v právní stát i pro lepší porozumění roli justice ve společnosti. Konference Justice a média 2026 proto nabídla nejen reflexi aktuálních výzev, ale také konkrétní inspiraci pro každodenní praxi.
- Základní údaje
Proč by právnická osoba (ne)měla mít nárok na náhradu nemajetkové újmy při zásahu do její pověsti?
Informace o této akci, která proběhne dne 27. března, je dostupná na webových stránkách fakulty pod následujícím odkazem:
https://www.prf.cuni.cz/aktuality/kolokvium-proc-pravnicka-osoba-nemela-mit-narok-na-nahradu-nemajetkove-ujmy-pri-zasahu-do
Registrace probíhá přes registrační formulář, který je nutné vyplnit do 7. března.
- Základní údaje
V Kroměříži se ve dnech 6. – 7. října 2025 uskutečnil 21. ročník odborné konference Etika v právu, pořádaný Justiční akademií. Tradiční setkání soudců a státních zástupců se letos zaměřilo na etické výzvy spojené s generační proměnou justice a nástupem umělé inteligence.
Úvodní slovo přednesl předseda Ústavního soudu Josef Baxa, který zdůraznil význam etických hodnot a profesní integrity jako základního pilíře důvěry veřejnosti v soudnictví.
První den konference nabídl širokou škálu příspěvků o aktuálních etických a společenských otázkách. Pavol Žilinčík přiblížil osobní zkušenosti s reformou justice na Ukrajině, kde se střetává touha po změně se setrvačností starých pořádků. Na jeho vystoupení navázaly prezentace Lucie Berdisové o soudcovské integritě, Maríny Urbánikové o genderové segregaci v soudnictví a Terezy Matějčkové o proměně chápání genderové identity a vztahu k tělesné danosti.
Druhý den se zaměřil na generační dilemata mladé generace, o nichž hovořila Šárka Homfray, a v navazující panelové diskuzi ke generační proměně v justici vystoupili Lenka Bradáčová, Vojtěch Šimíček, Lajos Mészáros, Zuzana Vikarská a Soňa Novotná. Závěrečný blok byl věnován vlivu umělé inteligence na právní praxi a etiku s odbornými příspěvky Moniky Hanych, Romana Horáčka a Radima Polčáka.
Velké uznání si zasloužil moderátor konference Pavel Molek, který odborně i s nadhledem provázel celým programem a významně přispěl k otevřené, inspirativní a věcně vedené diskusi mezi účastníky.
Konference Etika v právu 2025 nabídla prostor k reflexi, jak v době rychlých technologických a společenských proměn udržet etické standardy, profesní integritu a mezigenerační porozumění v české justici.
