- Základní údaje
Ve dnech 5.–6. října 2026 se v Kroměříži uskutečnil již 22. ročník odborné konference Etika v právu, kterou každoročně pořádá Justiční akademie. Letošní ročník s podtitulem „Soudce 24/7“ se zaměřil na profesní a etické nároky kladené na soudce nejen při výkonu jejich funkce, ale také v soukromém životě, veřejném prostoru či po ukončení soudcovské kariéry.
Ústřední otázkou konference bylo, do jaké míry soudcovská role přesahuje hranice výkonu povolání a jak hledat rovnováhu mezi nezávislostí, osobní svobodou a odpovědností za důvěryhodnost justice.
Konferenci zahájil předseda Ústavního soudu Josef Baxa úvodním slovem věnovaným soudcovské roli jako veřejnému závazku. Na něj navázal David Kosař, který otevřel otázku hranic mezi soudcovskou nezávislostí, profesní integritou a soukromým životem soudce.
Významnou pozornost získalo také téma kontinuálního vzdělávání jako součásti soudcovské odpovědnosti. Předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová a ředitelka Justiční akademie Ludmila Vodáková se věnovaly otázkám, kdo a v jakém rozsahu může určovat vzdělávací povinnosti soudců a jak nastavit systém profesního rozvoje, který bude podporovat odbornost, aniž by zasahoval do soudcovské nezávislosti. Diskuse se dotkla také individuálních vzdělávacích plánů a potřeby reagovat na společenské a technologické změny.
První den uzavřel psycholog Pavel Humpolíček příspěvkem o rovnováze mezi profesním a osobním životem. Zaměřil se na dlouhodobou psychickou zátěž soudcovské profese, význam osobních hranic a prevenci vyčerpání jako důležitých předpokladů kvalitního rozhodování a profesní integrity.
Druhý den konference otevřel blok „Soudce ve veřejném prostoru“, v němž Libor Vávra a Tomáš Němeček nabídli soudcovský a mediální pohled na etické hranice veřejného vystupování soudců. Zvláštní pozornost byla věnována sociálním sítím, svobodě projevu a otázce, jak mohou veřejné aktivity soudce ovlivnit důvěru v jeho nestrannost.
Následující diskusní panel „Když se soudcovská role uzavírá“ přinesl pohled na dosud méně diskutovanou etapu soudcovské kariéry – její závěr a období po odchodu z funkce. Osobní zkušenosti nabídly emeritní soudkyně Miluše Došková a Alena Novotná, soudkyně stojící těsně před ukončením své profesní dráhy. Společně s Adélou Dvořákovou a Soňou Novotnou otevřely otázky spojené s odchodem ze soudcovské funkce, dalším profesním uplatněním, předáváním zkušeností mladším generacím i přetrvávající odpovědností za důvěryhodnost justice. Diskuse připomněla, že ukončení výkonu soudcovské funkce nemusí znamenat konec profesního přínosu pro justici.
Závěrečný blok „Soudce s umělou inteligencí“ se zaměřil na možnosti a limity využívání AI v každodenní soudní praxi. Monika Hanych, Miloš Malý a Vojtěch Vomáčka se věnovali praktickému využití nástrojů umělé inteligence, zkušenostem s jejich zaváděním do justice i otázce zachování lidské odpovědnosti za soudní rozhodování. Diskuse se dotkla rovněž nových výzev spojených s podáními vytvářenými pomocí generativní AI.
Významný podíl na úspěchu letošního ročníku měl Pavel Molek, který se nejen s odborným přehledem, pohotovostí a osobitým nadhledem ujal moderování celé konference, ale sehrál také klíčovou roli při přípravě její obsahové koncepce a dramaturgie. Právě díky jeho přispění se podařilo propojit jednotlivá témata do promyšleného celku, který nabídl různé perspektivy na soudcovskou roli a vytvořil prostor pro otevřenou, podnětnou a místy i kritickou diskusi.
Letošní ročník konference Etika v právu připomněl, že soudcovská integrita se neprojevuje pouze v soudní síni. Souvisí také s každodenním jednáním, ochotou dále se vzdělávat, odpovědným vystupováním na veřejnosti, péčí o vlastní profesní kondici i schopností reagovat na nové společenské a technologické výzvy. Právě tyto aspekty jsou zásadní pro dlouhodobé udržení nezávislé, odborně kompetentní a důvěryhodné justice.
- Základní údaje
Ve dnech 26. a 27. května 2026 se v Kroměříži uskutečnilo 10. rodinněprávní sympozium na téma Děti ve vysoce konfliktním rodinném prostředí.
V rámci přípravy 10. rodinněprávního sympozia uspořádala Justiční akademie kulatý stůl na téma vysoce konfliktních sporů rodičů. Zástupci akademické sféry i praktici, právníci, odborníci z řad sociálních pracovníků, psychologů i psychiatrů jednotně definovali projevy a možné příčiny vzniku konfliktů rodičů, možnosti a limity stávající právní úpravy projednávání a rozhodování takových případů, poukázali též na zásadní dopady medializace věcí na budoucí život dětí.
Ve svých závěrech sympozium představilo inovativní, na vědeckých poznatcích založený přístup ke kategorizaci rodičovských sporů, které podle své povahy rozlišuje na konflikty reaktivní, symetrické a s kontrolní dynamikou a nabízí nástroje pro jejich rozpoznání i pro volbu strategie řízení konfliktu a vedení řízení v konkrétním případě.
Sympozium formulovalo 12 základních tezí a jejich odůvodnění, které se věnují problematice posouzení dynamiky konfliktu rodičů, hodnocení projevů chování rodičů, posouzení míry narušení schopnosti rodičů zajistit dítěti bezpečný a zdravý vývoj, medializaci sporů rodiči i médii, efektivnímu řízení symetrických a reaktivních konfliktů, problematice odmítání rodiče dítětem, výkonu rozhodnutí odnětím dítěte i realizaci participačních práv dítěte a hodnocení postoje dítěte v opatrovnickém řízení. Součástí závěrů sympozia jsou také praktická doporučení, a to jak systémová, tak doporučení ve vztahu k vybraným tezím.
Konfliktu s kontrolní dynamikou, speciálně se zaměřením na domácí násilí, se bude podrobněji věnovat 11. rodinněprávní sympozium.
Závěry rodinněprávních sympozií naleznete na stránkách Justiční akademie:
Rodinněprávní sympozia Justiční akademie
Závěry 10. rodinněprávního sympozia naleznete zde:
- Základní údaje
Konference Soudní dohledy 2026_05_20
PŘÍLOHA 1
PŘÍLOHA 2
PŘÍLOHA 3
PŘÍLOHA 4
Dne 20. května 2026 uspořádala Justiční akademie v Justičním areálu Na Míčánkách v Praze závěrečnou konferenci projektu „Soudní dohled jako efektivní nástroj ochrany dětí“, realizovaného v rámci programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Sociální inovace pro budoucnost“ (OPZ+). Konference představila výsledky osmnáctiměsíční spolupráce čtyř pilotních soudů a odborníků z oblasti justice, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb, školství a zdravotnictví.
Projekt se zaměřil na hledání nových možností využití institutu soudního dohledu nad nezletilými dětmi. Jeho cílem bylo ověřit, zda lze soudní dohled využívat nejen jako formální kontrolní nástroj, ale také jako prostředek aktivní podpory změny v situacích, kdy jsou ohroženy děti a jejich rodiny.
Konferenci zahájil ministr spravedlnosti JUDr. Jeroným Tejc, který ocenil dlouhodobou a systematickou práci Justiční akademie v oblasti ochrany ohrožených dětí a význam mezioborové spolupráce při řešení opatrovnických případů. Zdůraznil také potřebu další podpory moderních přístupů v opatrovnické justici, včetně rozvoje role soudních sociálních pracovníků a přípravy legislativních změn podporujících efektivnější spolupráci soudů, OSPOD a dalších odborných profesí.
Ředitelka Justiční akademie Mgr. Ludmila Vodáková ve svém vystoupení poděkovala všem pilotním soudům, mentorům i odborným partnerům za aktivní zapojení do projektu a ochotu hledat nové přístupy při práci s ohroženými dětmi.
- Základní údaje
V Kroměříži se ve dnech 25.–27. března 2026 uskutečnila konference Justice a média 2026, zaměřená na aktuální výzvy komunikace justice s veřejností a médii. Třídenní program propojil odborníky z justice, médií i akademického prostředí a nabídl jak odborné diskuse, tak praktické workshopy zaměřené na rozvoj komunikačních dovedností.
Konference Justice a média 2026 byla určena managementu soudů a státních zastupitelství, tiskovým mluvčím a dalším osobám odpovědným za komunikaci justice směrem k veřejnosti. Program navázal na předchozí ročníky a otevřel témata, která jsou pro současnou justici stále významnější: srozumitelné vysvětlování soudních rozhodnutí, hranice mediální komunikace soudců, odpovědnost při poskytování informací i otázku, jak posilovat důvěru veřejnosti v justici v proměňující se společnosti.
Aktuální témata s mezinárodním přesahem
Odborný program konference se věnoval mimo jiné vztahu justice a médií v měnící se společnosti, problematice SLAPP žalob jako nástroje omezování svobody projevu, ochraně nezávislosti soudní moci nebo právním a etickým limitům veřejné komunikace. Významný mezinárodní rozměr dodalo konferenci online vystoupení estonského soudce Meelise Eerika a soudkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky, Andrey Moravčíkové.
Důraz na praktické dovednosti
Vedle odborných přednášek a diskusních bloků nabídla konference také praktické workshopy. Účastníci se věnovali například simulaci rozhovoru na mikrofon či kameru, vysvětlování soudních rozhodnutí, přípravě tiskové zprávy nebo pravidlům komunikace na sociálních sítích. Samostatný prostor dostala také krizová komunikace s médii a pohled médií na způsob, jakým justice komunikuje s veřejností.
Odborný program konference podpořila silná sestava hostů z oblasti justice, médií i akademické sféry. V průběhu tří dnů vystoupili Martin Lýsek, soudce na olomoucké pobočce krajského soudu Ostrava, prezident Soudcovské Unie Libor Vávra, estonský soudce Meelis Eerik, který se do programu zapojil online, Andrea Moravčíková, soudkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky, Monika Hanych, vedoucí analytického odboru Ústavního soudu, právník Aleš Rozehnal, Petr Malý, tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství, právník, spisovatel a bývalý novinář Tomáš Němeček, redaktor a analytik Petr Dimun, Jan Novotný a Adam Simota z Katedry politologie a sociologie UK, Karolína Bieliková a Lucie Čejková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky MUNI, a také Pavla Kubálková a Jiří Václavek z České televize.
Konferencí provázeli Martin Lýsek a Libor Vávra, kteří se jako moderátoři významně podíleli na jejím odborném rámci i dynamice diskuse.
Komunikace jako součást důvěryhodnosti justice
Letošní ročník konference znovu potvrdil, že komunikace justice není pouze doprovodnou součástí její činnosti, ale jedním z předpokladů její důvěryhodnosti. Otevřená, srozumitelná a profesionální komunikace představuje důležitý nástroj pro posilování důvěry veřejnosti v právní stát i pro lepší porozumění roli justice ve společnosti. Konference Justice a média 2026 proto nabídla nejen reflexi aktuálních výzev, ale také konkrétní inspiraci pro každodenní praxi.
- Základní údaje
Proč by právnická osoba (ne)měla mít nárok na náhradu nemajetkové újmy při zásahu do její pověsti?
Informace o této akci, která proběhne dne 27. března, je dostupná na webových stránkách fakulty pod následujícím odkazem:
https://www.prf.cuni.cz/aktuality/kolokvium-proc-pravnicka-osoba-nemela-mit-narok-na-nahradu-nemajetkove-ujmy-pri-zasahu-do
Registrace probíhá přes registrační formulář, který je nutné vyplnit do 7. března.